Dostavba druhého cihlového vodojemu v roce 1894 byla reakcí na neustále se zvyšující spotřebu pitné i užitkové vody. Jedná se o ve své době největší podzemní stavbu v Brně a současně o poslední cihlový vodojem, který tu byl postaven. Dechberoucí prostor, který také působí dojmem cihlové katedrály, má rozměry 35 × 55 metrů, výšku 6,5 metrů a objem 8,5 milionů litrů vody. Projektantem byl brněnský inženýr a stavitel Emil Procházka a v tomto případě měla nádrž mnohem jednodušší konstrukci. Z rovného betonového dna vyrůstá les sedmdesáti pilířů půlkruhově zaklenutých arkád podpírajících soustavu valených kleneb. Odstupňované patky pilířů ve tvaru komolého jehlanu jsou vyzděny z dokonale vypálených červených cihel, použity byly strojově vyráběné cihly dodávané brněnskými cihelnami.